Kounov - Nohejbal

hlavicka

Nohejbal

Rok 2011

[přidáno 28.12.2011]

Havlovice osmí

Ahoj Ondro,
posílam fotku kluků z Kounova, kteří hráli na našem Vánočním turnaji v Havlovicích. Musím konstatovat, že mě jejich hra opravdu mile překvapila, a že u nás neudělali vůbec žádnou ostudu. Spíše neměli trochu toho štěstíčka, že se nedostali o něco dále. Skončili na osmém místě z deseti. Dokázali potrápit hodně soupeřů v průběhu celého turnaje. Jsou mladí a mají ještě jistě dobrou perspektivu před sebou. Jejich blokař byl jedním z nejlepších na celém turnaji. Prosili mě o poslání jejich fotky a tak ji posílám tobě, protože na ně nemám adresu, ale můžeš mi ji na někoho z nich poslat. Díky tobě i klukům.
Zdraví Jirka

Dobrý den,
tak to rád slyším, že neudělali ostudu holomci, chodíme teď trénovat do haly, asi je to drobet znát. Docela se nám rozrostl počet hráčů, za to jsem rád též. Na toho vlasuprostého hocha je e-mail s.smola@seznam.cz (Standa Smola) a na toho nadějného ultraohebného smečaře kubima.asoft@gmail.com (Martin Kubíček). Díky
Zdravíčko a hodně pohody v Novém roce přeje Ondra




Hanykop Kounov první

V Kounově se turnaj konal na počest tragicky zesnulého Hanuše "Hanyho" Slánského, který nás ještě loni bavil svými kousky na nultém ročníku tohoto turnaje. Obrovský dík patří Miloši Stodůlkovi a Kamilu Ambrožovi, bez kterých bychom Hanykop jen stěží uspořádali.
Turnaje se zúčastnilo 16 týmů s hráči na velice rozmanitých herních úrovních. „Zrna od plev“ oddělilo po základních skupinách první kolo vyřazovacího pavouka, přes které se dále dostalo 8 týmů. Následné čtvrtfinále vítězně zvládly tyto týmy: Moribundus (Kárník, Baše, Novotný), Jako hasiči (Remeš, Štainer, Houser), Osečnice (Samek, Mičkeh, Prokop) a také domácí Kounov (Pokorný, Smola, Novotný). V semifinále se odehrála obrovská bitva mezi Osečnicí a Moribundusem. Osečnice zbytečně kazila koncovky setů a sama se tak odsoudila k boji o 3. místo. Finále mnohé diváky zklamalo, neboť v něm Moribundus tvrdě narazil na domácí ostřílenou sestavu a celkem jednoznačně prohrál. Milan Baše v něm navíc utrpěl nepříjemné krvácející zranění na nose. Ještě hůře dopadl před polednem Honza Franc, jenž si za svou snahu doběhnout ztracený balón vysloužil cestu na pohotovost, dlahu a jeden pár Franc ouzských holí.
Nepěkně dopadl i místní antisportovec Martin "Špóna" Pohl, který, krom heroických bitev se soupeři, pral se hlavně sám se sebou. Tělo jako by říkalo: „Tak hele tohle jsi přepísk kamaráde, počkej, za to se ti pomstím. Takovej výkon jsi ze mě naposled vyždímal ještě na základce, to už po mně nemůžeš chtít.“ Špóna doposud zvyklý pouze na nedělní bolesti hlavy tedy okusil, jaké to je, když v neděli krom hlavy bolí i vše ostatní…

Další fotografie najdete na: http://kunratka.rajce.idnes.cz/nastenka



Grand Prix Semechnice prvníaosmí

Další páteční trénink se nesl zcela v duchu Bimbošova trička. Bimbo nejmladší, zřejmě nevědouc, přišel v elastickém tričku, pod kterým se mu zřetelně rýsovala jeho nadměrně vyvinutá skoro až ženská prsa a to i s jeho nadměrně vyvinutými dočista ženskými bradavkami. Kdejaká by mu je mohla závidět... Chvíli jsme si ho dobírali. David pravil, že takový lajdáky nemá ani jeho stará, ať si jde pro jiný triko, že se nemůže soustředit na hru. Někdo přišel s tím, bylo vedro, že by nám Bimboš mohl na posilněnou natočit deci mlíka. Ty nemravnější návrhy a vtípky radši uvádět nebudu…
V Semechnicích jsme se poněkud strastiplnou cestou prokousali až do finále a teprve tam konečně padl náš syndrom Bílá Třemešná. Kdekoliv jsme se utkali s Bílou Třemešnou, vždy to skončilo prohrou. Tým posílený dvěma hráči hrajícími krajskou soutěž byl postrachem i v Semechnicích, naprosto s přehledem deklasoval své soupeře, KouBa tým měl být jen třešničkou na dortu. Jenže nebyl.
Ve třech dramatických setech jsme v obrovské eufórii odehráli jeden z našich nejpovedenějších zápasů a Třemešnou porazili.
K finálovým soupeřům snad jen tolik, že takhle kamenné tváře jsou k vidění jen málokdy. Kdyby vyhráli, asi by se ani neradovali, brali by to jako rutinu: "Tak jsme zase vyhráli další blbej turnaj." Prostě jenom jeli domů a třeba ani nebyli zklamaný, za tejden pojedou na další blbej turnaj a pak zas domů, je to pěkná otrava jezdit na ty blbý turnaje...
Důstojnou premiéru si v Semechnicích odbyl tým z Plasnic, jenž obsadil celkově 8. příčku a nebýt mnoha zbytečných chyb, rozhodně se dalo pomýšlet na umístění v první pětce. I jim patří určitý podíl na našich nynějších úspěších. Poté, co se letos rozhodlo opustit naše šiky duo zkrachovalých dýdžejů Kárník Remeš, známých také pod jejich "uměleckými" jmény Kretén Bóřa, jsme jim vděčni za to, že s námi čas od času chodí trénovat.

Orlický týdeník 6.9. Rychnovský deník 9.9.


Osečnice druzíatřetí

Páteční trénink nic nenasvědčoval tomu, že bychom boj o osečnický sud podcenili. Tygr se dostavil ve zbrusu nových botách s podezřelým názvem Winwang. Brzy mu začala vpředu čouhat z každý boty půlka chodidla, suše tedy konstatoval, že jeho boty jsou "lehce v piči" a pelášil si domů pro nový prestižky, co jeho táta právě nafasoval ve fabrice. Každý balón co pak letěl od prestižky jinam než chtěl, doprovázel tygr slovy: "na piču boty."
V Osečnici jsme po roce opět nasadili dva týmy. Bačetín (Pavel Effenberk, Jiří Effenberk, Standa Smola) i Kounov (Ondřej Novotný, Martin Novotný, Petr Guny Houser) shodně vyhráli své skupiny a pasovali se tím do rolí favoritů. Proti byli ale staří známí z Mnětic, jenž nejprve v semifinále sestřelili Bačetín a následně ve finále o jeden smolný bod i Kounov.
Ve čtvrtfinále jsme na jeden setík nechali na saku Gunyho a hned na to doplatila chudák prý teprve 3 dny stará síť, Gunymu se zdály moc hustý voka, tak se na ní pověsil celou svou vahou a ze 4 malých ok byly najednou dvě velký, Guny jen plaše sklopil zrak jako že nic, to už bylo roztržený, koupí si novou síť a už ji maj děravou kreténi…



Bačetín první

Ospalé sobotní ráno 20.8.2011. Už u cedule Bačetín bylo slyšet na tuhle dobu dosti nezvyklé, ale povědomé halekání nesoucí se od místního plácku. Že by Bob? S promilí pod kůží? První tip vychází, druhý nikoliv. Krev a alkohol měl v sobě Bob ve zcela jiném poměru, bohužel v neprospěch krve.
V Bačetíně nám přitom šlo o hodně, v případě třetího vítězství v řadě bychom se stali definitivními vlastníky zdejšího putovního poháru. Po třech našich remízách ale jediné co se v tu chvíli zdálo být definitivní, byl konec zdejšího panování. Ve svém posledním hraném utkání nám ale nečekaně pomohli celkově třetí vodníci z Havlovic tím, že dokázali na body porazit místní hvězdami nabitou sestavu a trumfy v rukou jsme třímali najednou my. Velkoryse jsme bačetínským nabídli zápas o vše, zápas prvního s druhým ve skupině.
Po Újezdě již letos druhé finále Bačetín-Kounov si nenechala ujít značná část přítomných diváků, kteří tím tak hráčům vytvořili skvělou atmosféru. Kounovu se zápas vyvedl nad očekávání dobře, újezdskou prohru Bačetínu oplatil i s úroky a vyhrál ve dvou setech. Velký dík patří náhodnému kolemjedoucímu Standovi Šritrovi, jenž zastoupil Boba v důležitých zápasech v době, kdy ještě balón viděl nejmíň pětkrát. Bob poté, co ve finále takřka zcela vystřízlivěl, hned zas mazal k výčepu, aby blížící se střízlivost opět zahnal na ústup…

O největší výkon dne se ale bezesporu postaral Petr "Gunár" Houser, když překonal svůj faktor strachu a za pětikilo vyzunkl dvě deci koktejlu smrťáku skládajícího se z hltu limonády, lógru z kafe, pár rozdrobených vajglů a několika rozmáčklých vosích zadečků i s žihadélky…



Semechnice první

Obrovského úspěchu jsme jako KouBa tým (složení názvu obcí Kounov (Ondřej Novotný) a Bačetín (Petr Houser, Martin Novotný)) dosáhli 8.7.2011 na nočním turnaji v Semechnicích. V tradičně výborně obsazeném turnaji jsme po kvalitních výkonech na všech postech dosáhli na stupínek nejvyšší. Základní kámen tohoto úspěchu jsme položili již v základní skupině, kdy jsme naprosto jednoznačně přehrávali jednoho soupeře za druhým.
Více než opojná radost z mimořádného vítězství nás fascinovaly změny grimas finálových soupeřů Semechnice X, zvyklých pouze vyhrávat. Při jejich vedení 8:3 měli tváře plné úsměvů a úšklebků na náš účet (tyhle nedochůdčata smetem co by dup), za stavu 8:8 už jim tak moc do smíchu nebylo (a sakra ty šmejdi se budou cukat), po prvním prohraném setu dostala mimika tváří nádech lehkého rozčarování (kde jsme co udělali blbě?), aby se vzápětí změnila v rozčarování těžké (gratulujem, hráli jste dobře kucí).
Věříme, že nám sláva vítězů nestoupne do hlavy, vždy budeme mít respekt z jakéhokoliv soupeře a i nadále budeme skromní a milí a slušní a hodní kucí. Ono nám vlastně ani nic jiného nezbývá…




Martínkovice třetíašestí

Do Martínkovic jsme v tradičním úderném složení Pokorný, Smola, Novotný přicestovali jako velcí favorité obhajovat prvenství z loňska. Roli favorita jsme úspěšně plnili především v základní skupině, když ale došlo v semifinále na lámání chleba, byl s námi amen.
Bobovi jsme tentokráte jedno po ránu dovolili, možná to byla chyba. Rovnováhu poté hledal celý den a nutno objektivně přiznat, že už ji nenašel. Pro limonádu mu ke stánku chodili jiní, nechtěl s ní být viděn, prý by si mezi místními zkazil svou dobrou pověst velmi talentovaného alkoholika…
Na turnaji jsme letos měli 3 spřízněné mančafty z podorlických hor, ale žádný z nich velkou díru do světa neudělal. Šediviny (Janko junior, Franc, Kubíček) i Radost (Janko senior, Pavel Špulák, Jiří Bortlík) vypadly už v základních skupinách, Val (Péťa Houska a bratři Effenberkové) duševně nezvládl čtvrtfinále a celkově skončil šestý.




Bílý Újezd druzíaprvníasedmí

Oko uronilo slzu při vzpomínce na naši účast v Újezdě v roce 2008, kdy jsme ve složení Novotný, Mádr, Zavoral obsadili třetí místo. Kdysi nadějní bačetínští mládežníci se nyní již aktivně věnují zcela jiným sportovním disciplínám. Matěj Mádr se na vrcholové úrovni věnuje sezení na barových stoličkách, zatímco z Lácy Zavorala se zase stal přeborník v ležení na své slečně Adéle (někdy i pod), která již více než slečnu připomíná spíše chodící kovošrot.
Před začátkem turnaje samozřejmě došlo na obvyklé chlapácké řeči typu: „Holky, dnes to je jasný, sejdeme se ve finále." Nebo: „Jestli tenhle potentovaný turnaj nevyhraji, pověsím tu svou páchnoucí obuv na hřebík a už toho hloupého nohejbalu nechám" (autor výroku použil poněkud peprnější výrazy)(autor výroku opravdu vyhrál). Tak úplně jasný to ten chladný páteční večer nebylo, ale světe div se, na finále Bačetín – Kounov opravdu v Bílém Újezdě došlo.
V něm bačetínští (Vlačiha, Houser, Effenberk) nedali Kounovu (Novotný, Novotný, Kárník) sebemenší šanci a získali tak svůj první nohejbalový turnajový vavřín vůbec.
Další cenné zkušenosti zde nasbírali také Plasničtí Škůdci (Franc, Kubíček, Janko), kteří obsadili solidní sedmé místo.




Suchovršice osmí

Po brzkém vyřazení z havlovického turnaje si kounovská juniorka (Honza Franc, Tomáš Janko, Martin Kubíček) jela o týden později spravit chuť na turnaj do Suchovršic. V konkurenci 9 našláplých týmů obsadili kluci velice slušné 8 místo.
Zásluhou artistických výkonů Martina Kubíčka na síti, ale také hbitého prstu na spoušti fotoaparátu havlovického Jirky Pitaše, vznikly docela působivé a inspirativní fotografie. Hned při pohledu na užasný druhý snímek vás musí napadnout celá řada otázek. Je vůbec v lidských silách dostat tělo do takové figury? Je vůbec možné takovou figuru se ctí ustát? Vědí v Suchovršicích o existenci gravitace?
Další nadlidské výkony budou k vidění už 2. července v Martínkovicích, kam se chystá snad každý kdo má rychlé nohy, šikovné ruce a zdravé plíce, ale i ti, co mají nohy pomalé, ruce levé a plíce dehtem zničené.




Havlovice pátí

Krom obvyklých účastníků nohejbalových turnajů Kounova (Martin Novotný, Ondřej Novotný, Standa Smola) s Bačetínem (Petr Houser, Láca Zavoral, David Vlačiha) zavítal do Havlovic i mladý šedivinsko-plasnický tým (Honza Franc, Tomáš Janko, Martin Kubíček) a my měli tak poprvé na turnaji 3 želízka v ohni.
Náš rozjezd v Havlovicích nepatřil zrovna mezi ty nejpovedenější. Mates se učil podávat, Ondřejc seřizoval mušku doposavad kalibrovanou na hřiště povrch typu odpad z lomu v Mastech, Standa po každé své minele koukal jako kdyby mu právě uletěly včely (ostatně kolem poledního volali Standovi, že mu skutečně uletěly a že si je má neprodleně odchytnout u Sedláčka v Dolcích…)
I přes počáteční trable však Kounov s Bačetínem obsadili ve svých skupinách shodně druhá postupová místa, na Plasnice bohužel zbyl černý petr v podobě pátého místa nepostupového. Kounov své osmifinále zvládl poměrně hladce, zato Bačetín v této rozhodující fázi hry totálně selhal. Především ve druhém setu, kdy vedl už 8:2, předvedl naprosto nepochopitelný zkrat a prohrál 9:10. Ve čtvrtfinále svedli kounovští zcela vyrovnanou partii s týmem ze Suchovršic, po setech dvakrát 9:10 se ale z turnaje poroučel i Kounov. Suchovršičtí následně vyřadili velkého favorita z Bílé Třemešné, poté nezaváhali ani ve finále a turnaj po zásluze vyhráli.




Rok 2010

[přidáno 13.2.2011]

Martínkovice prvníapátí

Koncert. Jinak nazvat naše vystoupení v Martínkovicích 2010 snad ani nelze. Bohužel už čtvrtfinálové bitvy svedly proti sobě Kounov a Bačetín. Velká škoda pro bačetínské, které vedl velmi moc hezky pěkně dobře hrající smečař Pepča Kárník. Nepotkat zrovna Kounov, mohli ze své první účasti v Martínkovicích vytěžit i víc. Kounov poté konečně prolomil smůlu zdejších semifinále a naprosto hladce přehrál svého soupeře i ve finále. Pochválit patří zejména nezištný výkon Boba Pokorného, který proti své vůli vydržel celý den pít jen nealko a v souladu se svou vůlí zlil se až večer.


Bačetín první

V Bačetíně se po roční pauze ukázal Žamberk, jenž Kounovu v roce 2008 nehezky naboural zdejší vítěznou sérii. Své nohejbalové umění přijeli předvést i omlazení Vodníci z Havlovic a tak o divácky atraktivní mače tedy rozhodně nebyla nouze. Kounov své tažení začal poněkud vlažně – remízou s Havlovicemi. Pak ale již nezaváhal, „podal“ si i žamberecké a obhájil tak své loňské prvenství.




Osečnice prvníatřetí

Se dvěma týmy jsme se vydali do Osečnice pokusiti odčiniti loňskou finálovou porážku od sebejistých Mnětic. Před začátkem bylo dohodnuto: Za prvé: Papírově silnější bude Bačetín. Za druhé: O sud se kdyžtak šábnem. Papírové předpoklady vzaly za své hned v dopoledním vzájemném souboji, který vyhrál na body Kounov. Bačetínské trio pak ale předvedlo životní výkon v zápase proti Mněticím a skutečně je dokázalo porazit. Na tenhle výkon bohužel však nenavázal Kounov, s Mněticemi prohrál a celkově skončil třetí.



Kounov první

V Kounově se turnaj konal pod záštitou amatérského hokejového klubu HC Medvídci Dobruška. Medvídci nezůstali nic dlužni své pověsti a svými výkony dokazovali, že nejenom hokej je sportem, který neumějí. Až rok 2011 skutečně ukáže, zda se v Kounově budou pravidelně konat regulérní otevřené nohejbalové turnaje.




Rok 2009

[přidáno 6.2.2011]

Martínkovice třetí

Špatné počasí nás odradilo od účasti v Havlovicích a nohejbalový rok jsme tak odstartovali opět v Martínkovicích. Tam se nám stalo osudným znovu semifinále. Do výběžku tehdy přicestoval tým, s kterým jsme dosud neměli tu čest, a na který jsme nebyli vůbec, ale vůbec takticky připraveni. Smečař si s námi dělal co chtěl a nám bylo už od začátku jasné, že si svou reputaci budeme muset alespoň částečně napravit v boji o 3. místo. Tam jsme si ji opravdu napravili a dokráčeli tak k dalším bronzovým plackám z Martínkovic.


Bačetín první

V Bačetíně jsme sice ve složení 1x Houser, 2x Novotný vyhráli 3x Coleman spacák, ale radost z vítězství hodně zkalila mizivá účast týmů. Přestože bylo rozhodně o co hrát, do Bačetína tehdy dorazily pouze 3 mančafty. Aby nebyl turnaj nápadně rychle dohraný, splácal se ještě z místních sportem nedotčených individuí čtvrtý tým...



Osečnice druzí

Koncem srpna se bohužel potkaly termíny dvou turnajů a nás tak čekala těžká volba: buď pojedeme do Plasnic zase prohrát finále, nebo zkusíme v Osečnici vybojovat soudek piva. Jelo se pro sud do Osečnice. Tam se jeden tým zcela vymykal tamním měřítkům a před Kounovskými tak stála nová výzva. Mnětice. Finálový zápas Kounova s Mněticemi byl vrcholem dne. Na obou stranách na saku dlouhonozí kolohnáti, vzadu v poli jistí nahravači. Zápas zvedal diváky ze sedadel (no nezvedal no, ale pro vykreslení atmosféry je to dobrá věta...) Kounov ve vyrovnané bitvě přece jen tahal za kratší konec a z kurtu nakonec odešel poražen. Počkej za rok dlouhonohý kolohnáte z Mnětic...


Semechnice čtvrtí

Za zmínku určitě stojí i naše účast v Semechnicích. Semechnice je bez debat nejlépe obsazený turnaj, na který sem tam jezdíme. Naše zatím nejlepší tamní umístění jsme vybojovali právě v roce 2009, kdy jsme ve složení Zavoral, Mádr, Novotný skončili čtvrtí.




Rok 2008

[přidáno 30.1.2011]

Havlovice třetí

Na jaře roku 2008 jsme jeli v osvědčené sestavě Smola, Remeš, Novotný pokusit svou štěstěnu na velice slušně obsazený turnaj do Havlovic. Po shlédnutí prvních zápasů, hraných z obou stran na vysoké úrovni, ptali jsme se sami sebe čí to byl vlastně nápad sem jezdit. Hned první zápas jsme těžce podcenili a jen remizovali. Další dva zápasy ve skupině se nám ale podařilo vyhrát. Dodnes nechápu, jak jsme se mohli v Havlovicích prokousat až do semifinále, nicméně stalo se. Třetí místo bylo tehdy rozhodně naším maximem.



Bílý Újezd třetí

Ve složení Láca Zavoral, Matěj Mádr, Ondřejc Novotný jsme zavítali na noční turnaj do nedalekého Bílého Újezda. Tam jsme si tajně věřili ve vítězství, zvláště poté, co jsme hned v prvním zápase porazili tamní šampiony JAR. Proti byl ale v semifinále tým Mařenka z Rychnova nad Kněžnou, pozdější vítěz turnaje.



Bačetín druzí

V Bačetíne byl turnaj kvůli špatnému počasí o týden přeložen a spojen s jinou akcí - svěcením obecních symbolů. Předávání poháru se u rotundy odehrávalo před zraky stovek diváků, jenže ten nejcennější – putovní – si tentokrát neodvážel Kounov, ale Žamberk. Žamberk si dovezl výborného smečaře a nikdo na něj nenašel účinný recepis. Druhý tým v pořadí Kounov reprezentovali Smola, Pokorný, Novotný



Plasnice druzí

V Plasnicích jsme znovu ostrouhali. Škrpál si na poličku do Dobrušky odvezli bratři Effenberkové. Aby toho neštěstí nebylo málo, na Radosti jsme zapomněli lahvinku slivovice za druhé místo. Za Kounov hráli Bob Pokorný, Ondřej Novotný, Mates Novotný, jako náhradník se v dobrém světle ukázal Petr Houska Houser.




Rok 2007

[přidáno 28.1.2011]

Rok 2007 byl pro kounovský nohejbal rokem tak trochu zlomovým. V sestavě Smola, Remeš, Novotný jsme totiž dokázali z ničeho nic zvítězit v Bačetíně. Vezmeme to ale popořadě.

Martínkovice třetí

Sezónu jsme opět načali v prosluněných Martínkovicích, kde jsme ve složení Smola, Pokorný, Novotný předváděli docela slušný nohejbal. Stopku nám v semifinále vystavilo trio místních fotbalistů Hlava, Wana a Vena (pánové prominou pokud jsem to popletl, možná to je Vana a Wena, Hlavou jsem si jist), kteří turnaj zcela ovládli a zaslouženě vyhráli. Kounov si částečně spravil chuť v boji o 3. místo, kde jasně přehrál další místní fotbalonohejbalisty.


Bačetín první

V Bačetíně to ale bylo úplně jiný kafe. Všem třem se nám dařilo všechno na co jsme sáhli (teda všechno do čeho jsme kopli). Rozhodně jsme tenkrát nepatřili mezi favority, o to bylo naše vítězství cennější. Ve finálové skupině jsme se utkali se Símankou z Rychnova nad Kněžnou a s našláplým Johny teamem ze Solnice (ti jako zatím jediní dokázali v Bačetíně vyhrát 3x za sebou). Za celý turnaj jsme neprohráli ani jeden set. Byl to náš první titul vůbec.



Plasnice druzí

V Plasnicích se dá vyhrát bota na dřevěném podstavci. Krásná to trofej na poličku do kounovské hasičárny. Každý rok jezdíme v bujaré náladě do Plasnic ukořistit zdejší škrpál. Každý rok ale odjíždíme zarmouceni jenom s otázkou kde se stala chyba? S touto otázkou a flaškou slivovice za druhé místo přesněji řečeno. Tak to bylo i v roce 2007, kde nás ve finále převálcovali nějací tělocvikáři západočeské univerzity v Plzni, kteří tehdy měli na Radosti se svými žáky tělovýchovný kurz. Hráli jsme ve složení Remeš, Kárník, Novotný.




Rok 2006

[přidáno 27.1.2011]

Počátky našich nohejbalových ať už zdarů či nezdarů se datují od roku 2006, kdy jsme se začli zúčastňovat některých turnajů v okolí.

Martínkovice druzía čtvrtí

V roce 2006 to byly zatím jen 2 turnaje. Na tom prvním - v Martínkovicích - jsme ale hned nasadili 2 týmy: SAMK - Sdružení Alternativní Mládeže Kounov (hráli ve složení Standa Smola, Standa Šritr a Bob Pokorný) a Kounov (Honza Remeš alias Řízek, Pepča Kárník a Vondřejc Novotný). SAMK turnajem procházel jako nůž máslem, zato Kounov nebyl zrovna v optimální kondici. Názorně to předvedl Řízeček v půlce 2. setu semifinále. Patrně vlivem velkého vedra, které v Broumovském výběžku tehdá panovalo, se zničeho nic přehřátej svalil na zem a řval z plnlá hrdlá, že ho bolí pravá noha. Nad Řízkem se v tu ránu seběhli všichni místní znalci medicíny teoretici a lomili rukama. Po chvilce křísení ale bolest překvapivě rychle ustala, Řízka jsme dotáhli k potoku a tam ho zchladili na jeho obvyklou provozní teplotu. Jeho extempóre nám zrovna moc už tak nalomené sebevědomí nenadzvedlo, spíše naopak a nakonec jsme prohráli jak semifinále, tak i boj o 3. místo. SAMK válel a ve finále jenom těsně podlehl nějakým zdejším borcům. Podtrženo sečteno z Martínkovic jsme si odváželi 2. a 4. místo.


Bačetín čtvrtí

Slibnou formu jsme si jako Kounov (tentokráte ve složení Remeš, Smola, Novotný) přivezli do Bačetína. V ošidném místním turnajovém systému nás ale potopili zkušeně hrající Vodníci z Havlovic. Ten den jsme prohráli jediný zápas, přesto to stačilo pouze na 4. příčku.